S drobnými technickými nedostatky
Je tomu už docela dlouho, co jsem naposled pořádal nějaký oficiální závod spadající pod ČSOS. Za Žabiny se mi od jisté doby pořádat nechtělo a jinde nebyly možnosti. Se založením O-mikronu se ovšem situace změnila a navíc když člověk disponuje mapou, tak je na ní dobré nějaký ten závod uspořádat. Na loňské oblastní valné hromadě jsme se tedy spojili s Rendou Humlíčkem a rozhodli se uspořádat na začátku září závod na směrem na jih rozšířené Velké Babě s centrem na medláneckém letišti. Já měl přitom na starosti mapu a byl jsem také hlavním rozhodčím.
Tvorba mapy neprobíhala úplně hladce, jelikož podklad tvořený starou mapou místy dost neseděl a navíc západní hřeben směrem ke Kníničkám se ukázal být dosti zarostlý a tedy pomalu mapovatelný. Každopádně mapa o rozloze necelých 5 km2 byla před závodem hotová a zbývala jen její předzávodní revize. Ta měla probíhat ve dvou etapách, kdy v rámci té první nahlásí stavitel trati, kterým byl Renda, kde je co jinak a já to při štítkování schválených tratí dokreslím. Jelikož Renda nic nenahlásil, čekal jsem, že to bude bez problémů. Ovšem v reálu tomu tak nebylo. V lese probíhají rozsáhlé probírky a to udělalo své… Ve výsledku ovšem bylo vše ve středu před závodem zrevidováno a les byl oštítkován. Po zkontrolování startovek jsem tak měl před závodem vše hotovo a zbývalo závod v sobotu 7.9. uspořádat.
Sraz pořadatelů byl naplánován na 7:00 a bez větších problémů jsme se všichni sešli. Já osobně měl na starosti roznos kontrol a to se ukázalo jako dost stresující záležitost. Celou dobu před závodem se Renda tvářil, že má dost lidí a slíbil mi 6 roznašečů z řad UBM, tak aby nás se mnou a HáPéčkem bylo osm. Těch šest lidí skutečně dodal, ale bohužel ještě před startem s nimi počítal na další práce. Mimochodem jedním z roznašečů byl právě on ve funkci hlavního rozhodčího… Po roztřídění krabiček jsem tak dal instrukce a všichni jsme se vydali do lesa. Já jako šéf jsem samozřejmě šel roznášet ty nejbližší kontroly, abych mohl řešit případné problémy. A ty se dostavily. Každý měl přinést z lesa štítky ze svých kontrol a v čipu oražené kontroly, které kontroloval. Jenže tím, že byli lidé ze stavění odesíláni Rendou jinam se ke mně štítky, natož informace od nich nedostali. Nakonec jsem si tedy musel příslušné lidi dohledat sám a ještě 20 minut před startem jsem tak vyrážel do lesa ověřit polohu tří kontrol, z nichž jsem jednu posouval. Zhruba 10 minut po startu (který se mimochodem o 7 minut nestihl) jsem pak ještě zjistil problém s kontrolou 77. Jak to s ní ve skutečnosti bylo se zeptejte Ondry Tomana, ale lidé, kteří byli v danou chvíli v mém okolí potvrdí, že jsem byl dost slušně naštvaný… Stavění pak dodali korunu fáborkovači tratě HDR, kteří zhruba 90 minut před startem vyráželi do lesa s tím, že fáborkují od cíle. To jsem naštěstí zarazil a šli od startu. Jimi zvolený interval fáborků a jejich trasa vedení v jedné části tratě ovšem nebyly úplně nejšťastnější…
Během samotného závodu jsem měl docela pohodové období a v podstatě jen řešil případné problémy, které se vyskytly. Pro závodníky přitom byl nejmarkantnější nedostatek čipů na půjčení. Měli jsme kompletní oblastní sadu a ještě 20 čipů UBM a přesto nám jich nakonec pár chybělo. Za to ale mohlo spíše krásné letní počasí, které přilákalo velké množství nepřihlášených závodníků než kdokoliv s pořadatelů. Z pořadatelského hlediska pak byla horší špatně naprogramovaná cílovka, která měla čas posunutý o 58 minut. Rychle se ji sice podařilo stáhnout, čímž v cíli zůstala pouze jedna cílová krabička, ale u zhruba 30 lidí jsme pak museli zpětně opravovat čas. To pak velmi výrazně zkomplikovalo vyvěšování výsledků a čas vyhlášení výsledků, které bylo zpožděno oproti rozpisu o více než hodinu…
Ohlasy z lesa ovšem zas až tak katastrofální nebyly. Hodně nám pomohlo počasí a čistý les v němž byly kontroly dobře vidět. Pouze účastníci nejdelších mužských kategorií si stěžovali na přílišnou délku závodu a absenci občerstvovačky, přičemž v obou případech měli pravdu. I když trať H21C se podle mě pod hodinu stihnout dala, stačilo aby třeba běžel Osin, který si střihl jen HDR…
Po závodě pak už vše probíhalo vcelku hladce a jedinou komplikací bylo pár závodníků, kteří byly vypuštěni do lesa kvůli doprovodu HDR a velké vzdálenosti na start až v časech kolem 120. Jelikož jsme jim nemohli sebrat kontroly museli jsme tomu přizpůsobit stahování kontrol, což se nakonec dobře podařilo. Exporty z OB2000 se nám podařilo zrealizovat zdárně a jelikož je na letišti Wi-fi, tak výsledky byly v ORISu vzorně již cca 3 hodiny po uzavření cíle.
Celkově si myslím, že jsme pořádání zvládli vcelku se ctí, jelikož O-mikron pořádal oficiálně poprvé a Meniskos (UBM) zhruba po patnácti letech. To, co chybělo byly jednoznačně zkušenosti, které jsme měli v podstatě pouze my dva s Rendou. Renda je přitom velice schopný pořadatel a zajistil spoustu úžasných věcí (start v areálu Policie, parkování na poli u centra, komunikace s lesáky), na druhou stranu mu ale chybí zkušenosti a jako ředitel závodu si na sebe naložil příliš mnoho práce ve fázi dopolední přípravy závodu a neurčil šéfy jednotlivých úseků (především start, cíl a výpočetka). U řady dalších pořadatelů jsem pak postrádal jakési nadšení pro věc a to byla jednoznačná chyba. Pořádat člověk musí prostě protože chce a ne protože ho tam někdo nahnal. A navíc, když šéf řekne, že se něco nějak udělá, tak se to tak prostě udělá, i když si myslím, že je to kokotina… Každopádně cenné zkušenosti byly získány, tak teď už je především na členech UBM, zda je zužitkují v dalších letech. Z pohledu O-mikronu se pak jediný pořadatel kromě mě, kterým byl HáPéčko, ukázal jako spolehlivý člověk schopný v budoucnu nějaký ten úsek na oblži řídit, což je pro mě velmi pozitivní zjištění.
Závod je tedy za námi a teď je potřeba pomalu spřádat plány, co s prostorem Velké Baby příští rok. Ideální by bylo uspořádat tam závod s LBM, ale variant je mnoho. Každopádně i za rok se tu určitě poběží a to pravděpodobně s centrem v Jinačovicích. Takže komu se v lese líbilo může se znovu těšit.
Vločka