Adamna Cup (5. závod BZL)
Skoro se tomu ani nechce věřit, ale první z tradičních závodů brněnské zimní ligy se nám přehoupl do druhého desetiletí své existence. 23. února 2003 totiž Chrobák uspořádal na své první mapě nazvané Akátky první ročník svého Adamna Cupu. A jelikož letošní závod se oním desetiletým výročím nijak netajil, byl uspořádán na stejném místě jako před deseti lety. Prostor závodu byl poněkud zmenšen, mapa překřtěna na Akátky s podtitulem Sherwood a přemapována k nepoznání. Ne že by ona deset let stará mapa neměla potřebnou kvalitu, ale přece jen za poslední dekádu si sprintové mapy prošly značnou evolucí, která v mnoha ohledech připomínala spíše revoluci. Stačí vzpomenout na peripetie ohledně české a mezinárodní verze mapového klíče ISSOM…
Jak již jsem se zmínil výše, centrum závodu bylo situováno na brněnské sídliště Vinohrady, konkrétně do areálu bývalé ZŠ Bzenecká. Její výhodná poloha na okraji Akátek umožňovala mít start a cíl na jednom místě v bezprostřední blízkosti shromaždiště. Navíc na dohled byla i divácká kontrola, ražená díky vloženému motýlku dokonce hned dvakrát. Velký počet přihlášených závodníků byl asi jedním z důvodů, proč pořadatelský tým poprvé přistoupil ke zveřejnění startovek ještě před závodem. To bylo sice pozitivní, ale přesto to mělo dvě drobné vady. Prezentace byla stejně vypsána do 14:10 a tak bylo nutné i v případě pozdního startu dorazit brzo. Druhou „vadou“ pak byla odměna za brzké přihlášení v podobě pozdního startu. Sice chápu, že zvláště v zarostlých Akátkách může být pozdní start nezanedbatelnou výhodou, ale ne všichni z toho byli úplně nadšeni. Já osobně si ale nemůžu stěžovat. Moje přihláška mi zajistila startovní čas zhruba uprostřed startovního pole, což mi umožnilo ještě před startem si důkladně prohlédnout pěkně zpracované tabule dokumentující všech devět předešlých ročníků. Chrobák si na nich dal docela záležet a kromě map a výsledků každá obsahovala fotky, popřípadě články týkající se toho kterého ročníku, a to nejen z Polarisu…
Dost už ale toho, je potřeba se rychle převléct abych nezmeškal start, což se mi málem podařilo. Parametry trati hovořily o necelých třech kilometrech a více než sto padesáti metrech převýšení, což ukazovalo na velmi fyzicky náročný závod. To se také nakonec potvrdilo, ale krom toho, že byl závod fyzicky náročný, byl náročný i mapově a dokonale prověřil všechny potřebné schopnosti závodníků. Začátek trati se skládal z kratších postupů, na nichž bylo důležité udržet kontakt s mapou a neudělat zbytečnou chybu. Pak následovaly dvě pěkné volby následované trojicí krátkých postupů . To vše ve směsi jedničkových a dvojkových hustníků, jimiž bylo potřeba běhat doslova na krev… Potom se trať šplhala zpět ke shromaždišti a následoval rozřazovací motýlek vedoucí částečně nově zmapovanou nejkopcovatější částí prostoru (před deseti lety byla tato část údajně kvůli feťákům zazeleněná trojkovým hustníkem). Po motýlku pak následovaly ještě tři kontrolky v Akátkách a finální kalup přes sídliště okořeněný fintou s ploty kolem areálu školy. Celkově musím říct, že to byla jedna z nejlepších tratí na BZL v poslední době…
A jak, že to všechno dopadlo? Ženská kategorie se letos v rámci celé Brněnské zimní ligy stala doménou Evy Kabáthové, která nenechala ani na jednom ze závodů vyhrát nikoho jiného. V mužích pak předvedl suverénní výkon Matěj Klusáček, který také patřil v horkým favoritům. Další pořadí ale bylo zvláště v mužské kategorii poněkud nečekané, jelikož řada kvalitních závodníků se vychybovala. Kompletní výsledky, včetně dětské kategorie HDD lze nalézt na stránkách závodu cup.adamna.net. Na závěr pak následovalo důstojné vyhlášení vítězů jak Adamna Cupu, tak celkového pořadí Sanasport Brněnské zimní ligy spojené s předáním poukázek na zboží od hlavního sponzora, který byl mimochodem na shromaždišti přítomen se svým prodejním stánkem. Po vyhlášení už bylo potřeba jen dorazit zbylé zákusky, které byly pro každého závodníka po doběhu připraveny a všichni účastníci, jichž bylo letos rekordních 146, se mohli odebrat ke svým více čí méně vzdáleným domovům. Mimochodem, co se týče počtu zúčastněných běžců, je dobré připomenout, že pořadatelé Adamna Cupu se snaží lákat na svůj závod neregistrované závodníky, což se jim vcelku daří. Ve výsledkové listině jsem jich napočítal 37.
Letošní ročník Adaman Cupu patřil rozhodně k těm povedeným. Terén i tratě byly výborné, počasí také celkem vyšlo, pořadatelský tým má za ty roky vše dobře zvládnuté. Nezbývá tedy než se těšit na následující první ročník druhé desetiletky a popřát Adamna Cupu a jeho pořadatelům vše nejlepší do dalších let…
Vločka