První Jarní Kufr (1.HŽJ)
Ačkoliv počasí nám příliš nepřeje, přesto se začíná zdárně rozjíždět letošní orienťácká sezona. Hlavní závody tohoto víkendu, kterými měl být bezesporu hradecký Jarní pohár, byly sice zrušeny kvůli dopadům nedávné sněhové kalamity na lesní porosty u Hradce Králové spojeným s omezením vstupu do lesa, přesto si běhání chtiví orienťáci mohli zajet absolvovat nějaké ty ostré závodní kilometry a to na hanácký První jarní kufr, který pořádal prostějovský oddíl v Kovalovicích. Zdejší terén nepatří k nejatraktivnějším a tak jsem původně neměl v plánu tento závod absolvovat, jelikož jsem ale stejně v sobotu měl jet do Olomouce, tak jsem své rozhodnutí přehodnotil a po cestě jsem si pouze odbočil několik málo kilometrů od dálnice a závodu se zúčastnil.
Počasí přitom, na poměry posledních několika dní, vcelku přálo. Když jsem vyjížděl z Brna tak bylo jasno a kolem nuly. Kovalovice mě však přivítaly zataženou oblohou a drobnou sněhovou přeháňkou. A v tomto proměnlivém duchu se počasí odvíjelo po celý den. Výsledkem tedy bylo bláto na polích vzniklé ve chvílích, kdy svítilo slunce, v kombinaci se sněhovou pokrývkou ve stinných místech, která vlivem nízkých teplot nestačila roztát. Do toho všeho pro nás pořadatelé připravili tratě s volným pořadím kontrol, čímž se snažili zvednout mizivý potenciál závodního prostoru. A aby nám to udělali co nejzajímavější umístili start do středové části mapy, což bylo sice z orientačního hlediska dobré, ale znamenalo to dlouhou, téměř tříkilometrovou cestu na start po polních cestách bičovaných silnými poryvy větru. Alespoň že byl k dispozici odvoz věcí ze startu.
Samotná trať hlavní mužské kategorie byla složena z třiceti kontrol, které se daly zdolat při naběhání minimálně devíti tisíc dvou set metrů s převýšením
Z mého pohledu jsem pak trať absolvoval bez větších problémů. Zvolil jsem jednu z celkem rozumných variant, která navíc vcelku úspěšně šetřila vrstevnice a všechny kontroly bez větších zaváhání našel. I když je pravda, že v moha případech to bylo i díky tomu, že kontroly byly umístěny na velmi triviálních objektech (těch netriviálních v lese moc není) a povětšinou svítily z dálky jako majáky. Dokonce jsem ani nezapomněl na dvě kontrolky ve výše zmiňovaném remízku, které vynechalo nemalé množství i kvalitních závodníků, což dosti výrazně ovlivnilo konečné výsledky závodu a katapultovalo mě tak na čtvrté místo výsledků. A teď bůh suď, kolik by to dotyčné zapomnětlivce stálo času na ty dvě kontroly doběhnout, jelikož cílové časy minimálně dvou z nich napovídaly, že by v cíli byli ve velmi podobném čase jako já…
Podtrženo sečteno se pořadatelé (a teď mám na mysli především stavitele trati) snažili z daného prostoru vytěžit maximum, pro což nemohli udělat více než udělali. Na druhou stranu ale na mizerné mapě ještě k tomu jednoduchého a nepříliš pěkného lesa se dobrý závod prostě udělat nedá. Po loňském Posledním kufru, který se konal v Mostkovicích je to pro mě v krátké době pro mě již druhá silně negativní zkušenost s mapami používanými na závodech pořádaných oddílem JPV, i když na podzim nebyl problém s kvalitou mapy ale v použití mapového klíče ISSOM pro závod na krátké trati. Kompetentním lidem bych tedy doporučil, aby mapám věnovali mnohem větší pozornost, jelikož tím jen a pouze odrazují závodníky od účasti na závodech. Za sebe osobně totiž říkám, že závodit do Kovalovic na případné další revize této mapy už fakt nepojedu a myslím, že s tímto stanoviskem nebudu sám.
Vločka