Sudá – lichá na Babě (6. oblastní mapový trénink žactva JmO)
Po nějaké době opět připadlo pořádání oblastního mapového tréninku žactva opět na mě, přičemž na programu byl poměrně netradiční typ tréninku pro skupinu C a to sudá – lichá. Ostatní dvě kategorie pak absolvovaly standardnější typy tréninků a to COB (skupina B) a fáborkovanou linii (skupina A). To vše se přitom mělo odehrát na Velké Babě. Jelikož jsem tu již vloni na podzim dělal podobný typ tréninku, tak jsem dost váhal s umístěním startu. Z hlediska dopravní dostupnosti se nabízí konec velké cesty u lomu ve svahu jižně od Ivanovic. Tato lokalita má ale tu nevýhodu, že je výškově hodně dole a děti musí chtě nechtě vylézt těch 100 výškových metrů na Babu a pak je zase seběhnout. Proto jsem se nakonec rozhodl umístit start na hřeben do sedla pod Velkou Babou, což také umožnilo natáhnout Céčkovou trať do oblasti rýh nad Jinačovicemi.
Zvolené místo startu s sebou však přinášelo řadu nevýhod, ovšem především pro mě. Předně bylo potřeba při roznášení nosit kontroly dosti daleko od auta a navíc oněch zmíněných 100 výškových metrů do kopce. Dále pak bylo nutné vyfáborkovat dvoukilometrovou cestu na start a k tomu ještě dvou a půl kilometrovou linii pro Áčka. Na přípravu tréninku jsem si tak nechal hodně času a už v jednu jsem přijel k lesu a nutno podotknout, že to ve výsledku bylo tak tak. Poslední fáborky jsem dověšel pár desítek sekund po čtvrté v momentě, kdy mi na start dorazili první účastníci. Těch mimochodem bylo oproti minulým tréninkům dosti málo a to pouze 35. (
Jak již jsem psal výše, pro skupinu A byla připravena sudá – lichá. Při její stavbě jsem se snažil o jednodušší postupy, jelikož samotný princip tréninku přidává na obtížnosti a tak jsem chtěl, aby účastníci nebyli donuceni okolnostmi si na kontrolách říkat kde jsou. Úvodní pasáž trati tvořenou dvěma kontrolami jsem tak namotal na hřebeni v rovinaté pasáži, odkud se sbíhalo do oblasti rýh nad Jinačovicemi. Zde byly tři kontroly, ovšem postupy mezi nimi byly v podstatě velmi jednoduché, kdy bylo potřeba vždy sledovat jednu konkrétní rýhu. Dále trať stoupala do sedla na konci hřebene táhnoucího se směrem ke Kníničkám a přiváděla běžce do pasáže pěti krátkých postupů umístěných do relativně mělkého údolí v centrální části mapy. Odtud pak následoval výběh na Velkou Babu, kolem níž se trať omotala aby ji bylo možné v případě potřeby adekvátně zkrátit buď z desáté nebo dvanácté kontroly do cíle. Na startu tréninku se nakonec sešlo 6 dvojic a byl jsem docela mile překvapen, jak se jim dařilo. Všichni oběhli celou trať, přičemž nejrychlejší byli dle očekávání Pidi s Honzou Komendou s časem kolem 35 minut. V těsném závěsu za nimi ale doběhly Verča a Katka Grycovy. Nikdo se pak v lese nezdržel moc přes hodinu, což bylo fajn.
U kategorie B jsem měl se stavbou poněkud větší potíže, jelikož ve zdejším lese není mnoho liniových objektů. Nakonec z toho tedy byl takový polocesťák a zvláště kluci se tvářili, že to bylo lehké. Na druhou stranu proč ne, zvlášť když z mezičasů je patrné, že se kluci po lese pohybovali dost svižně. V lese se pak také nikdo výrazně nezapomněl, pouze Katka Bartošková běžící bez buzoly trať nedokončila. Alespoň má poučení pro příště a bude si pamatovat, co je potřeba si s sebou na trénink vzít. Obecně pak lze říct, že použití SI čipů na trénincích má v ohledu dosahovaných časů pozitivní vliv a nutí děti po lese běhat. Jasně, neměl by to být závod, ale v opačném extrému taky ne výlet. Navíc dnes opět kiksly dvě krabičky, přičemž jednou z nich byla ta cílová. Finální výsledky tak i při nejlepší vůli nebudou. I tak ovšem získané mezičasy mají pro trenéry jistě nezanedbatelnou vypovídací hodnotu.
Áčka to pak měly vcelku snadné. Jediným drobným zpestřením byla skutečnost, že jsem doma vyhrabal krepáky dost netradičních barev. Fáborkované linie totiž tradičně fáborkuji různobarevně a děti musí ukázat (kromě polohy kontrol), kde došlo ke změně barvy fáborků. Začal jsem tedy vcelku tradičními žlutými fáborky. Ty pak přecházely v modré, které se daly ještě vcelku dobře vidět. Pak jsem ale použil světle šedé. O těch jsem si myslel, že budou vidět vcelku dobře, ale nebylo to až tak ideální. Po nich pak následovala „pomsta stavitele“ v podobě zelených fáborků. Popravdě ani nevím, kde se mi ta rule doma vzala, ale jelikož jsem neměl čas shánět jiné, tak mi stejně nezbylo nic jiného než ji použít. Fáborky byly vidět dost špatně, ale na druhou stranu mají děcka mapu, že… Konec pak byl vyfáborkován růžově, což bylo zdaleka nejvíc v pohodě. Počet kontrol, které děti po cestě potkaly pak byl tři, což naprostá většina zdárně zvládla a správnou polohu kontrol v cíli ukázala. S místy změn barev fáborků už to bylo trochu horší, zvláště proto, že byly občas dost neurčitá, i když jsem se nažil o opak.
Celkově to byl dost pohodový trénink a již kolem 17:30 byli všichni z lesa a mohlo začít stahování kontrol a fáborků. S kontrolami mi vydatně pomohli Pidi, David Vedra a Jirka Ehl, fáborky si pak vzali na starosti Tom Milán, Tom Palát a Pavel Milán, takže na mě zbyla v podstatě jen koordinace stahování materiálu. Za něco málo přes půl hodiny pak bylo všechno z lesa a skoro se mi ani nechtělo věřit, že se to stihlo v šestinovém čase oproti tomu, který jsem investoval do roznosu… Za týden tedy nashledanou v Kohoutovicích, kdy bude pro Céčka opět připravena kulišárna a to v podobě vrstevnicových okruhů.
Mapy s tratěmi jsou tradičně v přiložené fotogalerii. Vyčtená data s čipů účastníků kategorií B a C a seznam účastníků kategorie A ve formátu xls lze nalézt zde.
Vločka
Náhledy fotografií ze složky Oblastní mapový trénink žactva 22.5.2013 - tratě