Soustředění Špindlerův Mlýn
Po dvou letech, kdy se o jarních prázdninách jezdilo trénovat mapu do teplých krajin se letos v tomto termínu uskutečnilo dříve tradiční běžkařské soustředění v Krkonoších na chatě nalézající se v horní části černé sjezdovky vedoucí z vrcholu Přední Planina (
Začátek soustředění byl stanoven na neděli 5.2., a způsob dopravy byl netradičně zvolen vlaky Českých Drah. Po odjezdu před sedmou hodinou ranní, mnoha hodinách cesty a čtyřech přestupech jsme nakonec zdárně dorazili na místo, abychom s překvapením zjistili, že pokaždé slibovaná (ovšem ne vždy dorazivší) rolba na nás tentokráte čeká. A to dokonce ta (půlstoletí) stará dobrá švýcarská, co hrála ve Snowborďácích. Odlehčeni o lyže a batohy jsme se tedy mohli vydat bezvadně upravenými, ovšem poloprázdnými, sjezdovkami pokrytými dvoumetrovou vrstvou sněhu nahoru vstříc chatě. I když nám k tomu svítilo sluníčko teplota ve stínu se pohybovala mezi
Po rychlém vybalení věcí jsme odpoledne ještě stihli vyrazit na lyže, abychom experimentálně zjistili, že přemrzlý sníh při teplotách pod
V tomto místě svou reportáž poněkud utnu, jelikož podrobně rozepisovat, co se který den dělo, nemá valný smysl. Rád bych se ale podělil o několik svých postřehů. Předně je potřeba vzpomenout na to, co se oproti minulým letům nezměnilo. Předně se, až na pár drobností, nezměnila chata. Pořád jí protéká potok, na záchodech se pořád netopí a pořád se splachují kýblem, na chatě je pořád pingpongový stůl a spí se pořád na těch samých krátkých postelích bez dek. Dál se vůbec nezměnili samotné hory. Pořád jsme jezdili na Struhadlech a na kolečkách, stará cesta na bufet vedoucí přes Tobogán procházející okrajem první zóny NP pořád není projížděna rolbou, Kopřivník je pořád kopec jak hovado, do chaty se pořád dá vrátit zkratkou a tak bych mohl pokračovat…Co se také vůbec nezměnilo byly snídaně. Za celý pobyt jsme spořádali 22 kilo ovesných vloček a 3 kila Granka. Jak vidno, věcí, které se nezměnily, je opravdu hodně, ale paradoxně těch co se změnily je možná mnohem víc…
Tak předně jsme se změnili my, účastníci soustředění, a že se nás za celou dobu pobytu na chatě vystřídalo počítám hodně přes třicet.. Některé tváře v letošním roce přibyly a jiné oproti předchozím letům zase ubyly. Někteří z nás trénovat začali, jiní přestali… A v neposlední řadě mezi námi přibyli dvě malé tvářičky a sice Liborovy ratolesti Adam a Martin. Oba to zvládali docela dobře, ale je pravda, že celému soustředění dodali úplně novou dimenzi. A co se změnilo ještě? Například se po večerech nehrál Risk!. Ne, že by se nehrály společenské hry, ale bez Risku! Už to nebylo tak nějak ono. Navíc některé hry byly zjevně bohužel jen pro zvané… Další změnou pak bylo třeba to, že se nejelo na společný výlet. Libor se musel věnovat dětem, a tak se nekontrolovatelně utvořilo několik skupinek, z nichž každá vyrazila jiným směrem. Liborovi se to sice moc nelíbilo, ale zpětně musím říct, že ač jsem jel sám, „výlet“ na Obří boudu a Pomezní kameny jsem si užil. Byl zrovna jeden z teplejších dní, svítilo sluníčko, ani na hřebenech moc nefoukalo, nikdo mě nikam nehonil a i lyže jely docela slušně… Na druhou stranu to ale znamenalo, že, podobně jako většina zúčastněných, jsem letos nebyl na Černé Hoře, ani neobědval na Kolínské Boudě… Další tradiční akcí, která se nekonala byl závěrečný výlet na palačinky na Výrovku. Ne že by se letos nejelo na palačinky, ale podávaly se tentokrát v bufetu na vrcholu sjezdovky zhruba
Co se týče sportovní stránky věci, bylo by dobré podotknout, že se v rámci soustředění konal přebor ZBM v LOB. Jelo se pro nás v notoricky známém prostoru Přední Planina – Struhadla, v němž přibilo několik vyšláplých spojek pro zpestření. Ačkoliv skoro nikdo z nás neměl pořádný LOBácký mapník a slibované ražení na SportIdent se nakonec nekonalo, myslím, že si závod na pěkně postavené trati skýtající několik vcelku zásadních voleb všichni užili. Výsledky mohou případní zájemci nalézt na oddílových stránkách zhusta.sky.cz.
Ačkoliv se letošní soustředění v lecčem odlišovalo od mé mnoha účastmi zažité představy o této akci, týdenní lyžovačku jsem si výborně užil. Za sedm dní jsem nalyžoval necelých
Vločka