Povánoční mapáč v Žebětíně
O čase mezi svátky je doba, kdy většina oddílů OB nic moc nedělá, jelikož všichni předpokládají, že každý má svůj program. Při sondáži mezi lidmi sdruženými okolo O-mikronu a potažmo neregistrovanými běžci z Brna jsem ale zjistil, že to není tak úplně pravda. Po společné domluvě jsme se tedy rozhodli udělat 27.12. odpoledne mapový trénink v Žebětíně na mapě Augšperský potok.
Příprava tréninku mezi svátky se ukázala být lehce komplikovanější než v jiných obdobích roku a to především kvůli tisku map. Nakonec mi je nezištně vytiskl Mazy, za což mu moc děkuji. Zajištění materiálu jsem pak příliš neřešil, jelikož mi přišlo zbytečné shánět lampiony, nebo dokonce stojany a spokojil jsem se s papírovými terčíky, kterých mám doma dostatek. Co se týče charakteru tréninku, tak jsem také nic moc neřešil a spokojil se s COBéčkem. Snažil jsem se ho přitom koncipovat začátečnicky. Kontroly byly umístěny na jasných objektech, které nepoznamenalo ani stáří mapy. Vynechal jsem delší postupy a trať namotal tak aby se dala dobře zkrátit, a to pokud možno na více místech. Nakonec mi z toho vyšla zhruba pět a půl kilometru dlouhá trať náročností tak na pomezí čtrnáctek a šestnáctek.
Jelikož v den tréninku panovalo vcelku pěkné počasí s teplotami nad nulou a polojasnou oblohou, rozhodl jsem se vzít s sebou Hanku. Zatímco jsem tedy roznášel po lese 20 terčíků a bojoval se sněhovou pokrývkou pokrytou nepříjemnou ledovou krustou, Hanka se byla podívat na gleje v přírodní památce Augšperský potok. Ve tři čtvrtě na dvě jsme se pak sešli opět na louce nad Žebětínem a začali očekávat první účastníky. Skupinka vedená manžely Matulovými dorazila téměř na minutu přesně, tak se mohlo začít běhat. Startujících nakonec bylo, pokud jsem se nepřepočítal, celkem dvanáct a mezi nimi i několik úplných začátečníků, kterým bylo potřeba vysvětlit, co a jak.
Co jsem si na ně tedy nachystal? Trať jsem nejprve směřoval do nepříliš proběhaných pasáží lesa v blízkosti jihovýchodní části Masarykova okruhu. Kontroly
Jako první z lesa se vrátil po zhruba čtyřiceti minutách Forest, což se také dalo logicky očekávat. Měně zkušení běžci se vraceli logicky později, ale přesto jejich časy byly vzhledem k náročné sněhovo-ledové podložce velmi slušné. I úplní začátečníci našli slušnou porci kontrol a z lese se vraceli s pozitivními ohlasy. V cíli pak na ně čekalo nějaké to cukroví a to dokonce z více zdrojů, protože tento nápad neměla jen Hanka. Na samotný závěr akce jsme si pak na louce ještě udělali drobný pyrotechnický efekt s voskem, který Hance již nějakou dobu slibuji a nakonec jí ho musel předvést HáPéčko… Efektnost ohnivé koule přitom umocnilo pomalu přicházející šero.
Přicházející tma ovšem znamenala i drobnou komplikaci, jelikož s postupujícím časem mi začínalo být čím dál tím jasnější, že kontrolky z lesa už stáhnout nestihnu. Naštěstí mi v tomhle pomohli HáPéčko s Vítkem, kteří bydlí v Kohoutovicích a mají to do Žebětína přece jen poněkud blíže než já, kteří se vydali kontrolky stáhnout další den ráno. Celkově si myslím, že to byla velmi přínosná a přátelská akce. Tréninku se přece jen zúčastnila skupina lidí, která se k mapě přece jen nedostane tak často, takže doufám, že si odnesli příjemné zážitky a někdy se s nimi potkáme na nějakých závodech. Pro mě osobně to pak bylo příjemné proběhnutí a orienťácké zakončení roku 2012. Pokud tedy bude zájem a vhodný termín, nebráním se podobnou akci někdy v budoucnu zopakovat.
Vločka