Noční Velká cena Brna (10. nočák)
Tuto středu se nedaleko brněnského autodromu brněnští orientační běžci již podesáté sešli, aby v potemnělém lesíku hledali více či méně schované reflexy. Ty jim tentokráte po lese rozmístil Víťa Bravený a využil k tomu výřez se spojených map Augšperský potok a Pohádka Máje. Centrum tréninku bylo situováno na roh záchytného parkoviště před Autodromem a čas startu bylo tentokráte stanoven na 17:15 až 18:30. Jak se nám ale postupně prodlužuje den, tak první časový údaj začíná pozbývat smyslu, jelikož ještě kolem 17:30 není za jasného počasí v lese úplně tma. A jasné počasí tentokráte panovalo. Místy v lese navíc ležela tenká vrstva sněhu, která les ještě více projasňovala.
Někdy kolem 17:45, již za úplné tmy jsem se tedy vydal z centra na
Do lesa jsem vyrazil chvíli po Beťákovi a ačkoliv se mi v úvodní části tréninku dařilo kontrolky nacházet velmi slušně, tak už jsem ho dle očekávání neviděl. První část trati vedla podél jihovýchodni části Masarykova okruhu a kontrolky nebyly příliš složité. Jedinou komplikací byly dohledávky výrazných stromů, jejichž výraznost od doby vzniku mapy již nebyla tak zcela evidentní. Polohově však bylo vše OK. Cestou na čtvrtou kontrolu na nác čekal přeběh údolí Augšperského potoka, spojený s vcelku brutálním krpálem. Kontrolka těsně za asfaltkou, jejíž poloha byla zcela jasná i podle mapy bez cest však byla jednoduchá. Po krátké páté kontrole umístěné vcelku nedaleko louky nad Žebětínem, kde bylo před několika měsíci centrum prvního nočáku následoval dlouhý postup přes dvě údolí a pás hustníků. Na postupu jsem se sice trošku zasekl v novém listnatém a dosti špatně průchodném hustníku, ale celkově se mi postup podařilo zrealizovat vcelku úspěšně. Dohledávka kontroly v čistém lese nad potokem pak byla vcelku snadná, stejně jako následující postup podél potoka. Následující osmá kontrola ovšem nepatřila k nejjednodušším. Jednalo se o výrazný strom v čensi žlutozelémém, což už ovšem nebylo rozhodně žlutozelené. Odrážel jsem se nakonec na jistotu od konce tohoto pásu a i tak jsem měl vcelku problém kontrolu najít a to částečně i kvůli tomu, že pod kolečkem byl schovaný druhý výrazný strom. Devítka pak byla velmi těžká a vedla nás přes změť hustníků. Naštěstí jsem z přerušení hustníku vytušil jednu z cest, o které jsem stejně tušil, že tam někde je a dohledávku si tak velmi výrazně zjednodušil. I tak mě ale potkalo nějaké to trní, které nebylo zrovna příjemné. Následující pasáž šesti kontrol pak vedla oblastí, kde jsme běhali již na prvním nočáku. Jednalo se vesměs o postupy čistým lesem a o kontroly na terénních detailech. Tři z postupů byly dokonce téměř totožné jako na prvním nočáku a tak mě jako „zkušeného harcovníka“ nemohly příliš překvapit. Na šestnáctku pak přišel opět dlouhý postup. Volba zde ovšem nebyla téměř žádná a šlo jen o to trefit správný pruh hustníku a kontrolu dobře dohledat. Předposlední sedmnáctá kontrola pak vypadala vcelku nevinně. Postup vedl podél paseky (nyní již opocené) a malé údolíčko za plochým hřbetem. Do prostoru kontroly jsem naběhl téměř přesně a hledal údolíčko. To ale byla chyba. Po několika minutách česání, ve chvíli kdy zrovna přibíhal Ondra Mokrý jsem totiž zjistil, že kontrola je umístěna uprostřed ničeho v místě, kde po údolíčku není ani památky. Polohově vůči pasece sice seděla, ale to mě bohužel pro její nalezení nepostačovalo. Poslední osmnáctá kontrola nás pak zavedla za hluboké údolí do čistého vysokého lesa v němž byl výrazný strom. S Ondrou jsme ho, stejně jako cíl na „ničem“ (vidlice cest v mapě bez cest jaksi není) našli vcelku svižně a trénink tam měli zdárně za sebou.
Celkově to byl pěkný nočák. Ostatně každé proběhnutí po Pohádce máje je pěkné. Pouze mě trochu naštvala ta pokažená sedmnáctá kontrola. Pokud vím, tak si Víťa trať testoval v neděli po O-mikronu za světla a mohl tak kontrolu posunout. Tři postupy podobné prvnímu nočáku se také daly vymyslet určitě jinak a trať třeba zavést do rýh v jihovýchodním cípu mapy, kde jsem já osobně snad nikdy nebyl. Tím ovšem nechci nijak snižovat kvalitu tréninku. Každý kdo je ochotný udělat něco pro ostatní si zaslouží uznání a navíc rozhodně ne všichni na zmiňovaném prvním nočáku v Žebětíne byli.
Příští týden nočáky pokračují, přestože jsou v Brně jarní prázdniny, u Anthroposu, kde pro nás trénink připraví Martin Poklop, pravděpodobně na mapě Červený Vrch. Jedná se o vcelku malý a zarostlý kus lesa, tak se nechme překvapit, jak se s tím stavitel popasuje a zda nevyužije i přilehlou Myslivnu. Za týden tedy nashledanou v temném lese.
Vločka