Noční koniklece na Myslivně (9. nočák)
Počasí na konci ledna si s námi vcelku hraje a tentokráte se rozhodlo, že nám ukáže jak bude za několik týdnů při příchodu jara. Celý den panovala teplota kolem osmi stupňů celsia a nad hlavami jsme měli vymetenou oblohu. Jediné co nám mohlo trochu kazit náladu byl mokrý rychle tající sníh, který byl po lesích kolem Brna stále ještě v souvislé vrstvě. Právě za takovýchto podmínek jsem se tedy po páté hodině odpolední sjeli do Kohoutovic na ulici Talichova, kde na zahradě jednoho ze zdejších rodinných domů bylo shromaždiště dalšího středečního nočáku.
Po technické stránce měl přípravu tréninku na starosti Pavel Ptáček a připravil pro nás na mapě Koniklecová zajímavou a na zdejší poměry docela fyzicky nenáročnou trať. Vzhledem k logistickým problémům s předáním reflexů jich měl k dispozici jen
Jednička byla v rýhovatém lesíku uprostřed Kohoutovic, překvapivě na jedné z rýh. Už cestou na ni jsem však začal tušit problémy. Nedávno se na mém letitém světle utrhl kabel a musel jsem ho pájet. Spoj ale zřejmě začal povolovat a při větších otřesech mi světlo začalo blikat. Rozhodně jsem ale trénink nehodlal balit a pokračoval dál. Na dvojku byl dlouhý postup přes sídliště. Nabízelo se mnoho variant, ale jen dvě byly rozumné a to ta úplně zleva spodem po silnici a nebo poněkud delší varianta naopak úplně zprava šetřící vrstevnice. Vybral jsem si tu levou, částečně také proto, že jsem si na ní nemusel svítit a mohl využít světlo lamp. Třetí a čtvrtá kontrola byly na terénních detailech nacházejících se jihozápadně od silnice na Myslivnu. Pětka byla opět dlouhý postup, tentokráte do svahu nad silnici vedoucí do Pisárek. Právě na tomto postupu mi světlo začalo blikat takovým způsobem, že jsem ho mohl používat v podstatě jen když jsem zastavil a pájený kontakt ručně zatlačil. Přesto jsem zatím nehodlal trénink zabalit. V dohledávce kontroly umístěné na jámě jsem ale zjistil že to nebude taková sranda. Byl jsem v podstatě bez světla použitelného k nasvícení kontrol v dohledávce a ještě s mapou bez cest. Naštěstí kolem právě běžel Michal Šrubař a tak jsme se domluvili, že půjdu s ním a zkusím mu předat alespoň nějaká ta moudra. Šestka byl krátký postup na další jámu. Michal se odrážel od cestu kterou jsem neměl v mapě a tak jsem si připadal opravdu jako přívažek. Na sedmičku ale přišel dlouhý postup přes údolí pod Myslivnou a to jsem byl zase jako ryba ve vodě. S využitím asfaltky jsem to dal v podstatě jako paměťák. Délka postupů na trati se téměř pravidelně střídala a tak následoval krátký traverz svahem a po něm opět dlouhý postup do hustníků jižně od hotelu Myslivna. Zde byla smyčka 4 těžkých kontrol na prohlubních, kde jsem byl bez světla a cest téměř odkázán na Michala. Ten byl v této těžké pasáži poněkud zbrklý a kontrolky jsme docela pohledali. Trať se v tomto místě poté začala vracet a vedla znovu na čtvrtou kontrolu, která byla zároveň i kontrolou třináctou. Po krátké čtrnáctce pak přišla další uzlovka, tj. druhá návštěva druhé kontroly. Odtud už se trať nezadržitelně blížila ke konci. Po dvou kontrolách v zářezech u sídliště jsme jej podruhé přeběhli a posbírali posledních 5 kontrolek v lesíku s první kontrolou, kterou jsme si mimochodem našli ještě jednou jako jednadvacítku.
Celkově byl trénink postaven velmi pěkně a pozitivní na něm bylo překvapivě malé převýšení. Po estetické stránce pak byly nádherné výhledy na osvětlené Brno nebo na bezmračnou hvězdnou oblohu. Možná i ty koniklece z louky nad Kamenným vrchem začnou pomalu vylézat zpoza sněhu pokud takovéto počasí nějakou dobu vydrží... Z mého pohledu jsem se pak vcelku pěkně proběhl, i když selhání světla mě samozřejmě moc nepotěšilo. Na druhou stranu jsem měl možnost předat nějaké zkušenosti Michalovi, tak jen doufejme, že mu k něčemu budou. V lese totiž běhá solidní rychlostí, takže stačí jen trochu doladit mapu a možná se budou v blízké budoucnosti mnozí při pohledu do výsledkových listin dost divit.
Po doběhu pak na nás čekalo dokonalé občerstvení. Horký čaj, müsli tyčinky, ovoce… Tréninku tedy nebylo co vytknout a po organizační stránce to byl zatím asi nejlepší nočák. Příští týden ho má možnost překonat Víťa Bravený, který nás pozve na jubilejní desátý nočák do lesů v okolí brněnského autodromu, tak se těšme.
Vločka